Tuhle jsme se byli projít zase do Gaderské doliny. Je tam příjemně, dá se vyjít na dva kopce Tlstou a Ostrou, procházka je to na pár hodin, nic extrémního, takže jsem dceru na výlet přemlouval jen půl hodiny. Cestou na Tlustou po modré je po cca hodině stoupání k vidění cca 130 metru dlouhá jeskyně, u které jsme se zastavili. Dá se do ní vejít a pokud máte čelovku nebo baterku, mužete se vydat na malou nenáročnou speleologickou expedici.

Když jsme vešli několik kroků do jeskyně, uslyšeli jsme podivné zvuky. Nejdříve jsme jim nevěnovali pozornost a chtěli jsme jít raději pryč, ale pak nás zvědavost přemohla, vytáhli jsme čelovky a šli se podívat dovniř. Zvuky které se podobaly tichému kvílení ustaly. Došli jsme až na konec jeskyně a začali hledat nějaké krápníky, poklad a také původ těch zvuků. Nic jsme nenašli a proto jsme se obrátili směrem k východu.

U vchodu do jeskyně jsme náhle viděli podivnou shrbenou postavu. Zastavili jsme, přiklekli a čekali. Postava kroužila kolem našich batohů a jakoby čmuchala jejich obsah. Sledovali jsme ji se zatajeným dechem. Najednou něco zavětřila a podívala se naším směrem. Pak to byla jen chvilka - rozběhla se na nás a přitom hrozivě zakvílela. Hnala se dlouhými skoky přímo naším směrem, ruce doširoka rozevřené. Ustoupili jsme krok dozadu, ale byli jsme u zdi. Ještě jsem ji chtěl vyfotit, ale to už s hukotem prosvištěla přes nás a vnořila se do zdi, jak by to byl nějaký duch. Potom jsme opět zaslechli tiché kvílení v zadní části jeskyně.

To už jsme ale upalovali ven jako zajíaci pryč. Rychle jsme seběhli z kopce až na cestu k autu.

Až doma jsme pořádně prozkoumali fotografie příšery z Gaderské doliny. Stále nevíme, co to je, ale je jisté, že se za naší příšerou do jeskyně směrem na Tlstou ještě určitě vypravíme.