Skialpem na Velkou Raču

Na Kysucích je více zajímavých kopců na zimní turistiku. Většina skiaplinistů dá přednost svahům Malé Fatry, jenže tuto zimu je i tam sníh nejistý a v polovině ledna/januára je na hřebeni jen pár centimetru sněhu.
My se tento víkend rozhodli jinak a jako cíl pro výšlap jsme zvolili 1236 m vysoký vrchol - Velkou Raču.
Výšlap na jsme šli klasicky po sjezdovce lyžařského střediska z Dědovky, což je mírný opruz, když okolo Vás pořád někdo jezdí.
Nahoru jsme pak šli směrem na Laliky – tam už jsme na pásech byli ve výhodě, protože nefungovaly všechny sjezdovky, takže lyžaři museli mezi koncem Dědovky a Laliku přebíhat po svých. Tam už jsme je díky pásům hezky předbíhali a za zádech jsme slyšeli jejich funění.

Nahoře na hřebeni to máme rádi. Za poslední obludnou konečnou lanovky je les moc hezký. Nánosy sněhu na větvích pokroucených stromů, přes které prosvítá zimní slunce vytvářejí  úžasnou, pohádkovou atmosféru. Cesta se pomalu kroutí, žádné velké stoupání, pohodička. Když vyjde počasí, je cesta na hřeben moc příjemná – v zimě i v létě, kdy je stezka lemovaná mořem borůvek.
Tentokrát je sněhu málo, takže občas skřípeme lyžemi o kameny. Na chatě na vrchole dáváme vodnatou polskou polívku. Ale chata je velmi dobrá v tom, že se nám tam nikdy nestalo, že by nás někdo opruzoval za to, že si tam vybalíme slastní jídlo. To jsme zjistili, že je celkem zásadní rozdíl mezi slovenskýma a polskýma chatama. Na těch polských jsme fakt problémy s vlastním jídlem a pitím ještě nezažili. Dokonce nám zdarma nalili horkou vodu do termosky. Na slovenských chatách se za to většinou platí. :(

Výšlap na Velkou Raču je klidný, pohodový a nenáročný výlet pro každého.